Náhlý kolaps koně

Kolaps koně během tréninku nebo v klidové fázi může být pro majitele koní děsivá zkušenost. Jednou z nejzákladnějších otázek je, zda-li se podobné stavy budou opakovat i v budoucnu. Pokud příjde i další náhlý kolaps, je třeba identifikovat příčinu a koně řádně vyšetřit, protože to může být stav života ohrožující a na takovém koni je nebezpečné jezdit. Je třeba sledovat nohy koně, zda-li na nich nenaleznete známky odřenin či poškrábání nebo otoků, jenž mohou vzniknout při nepozorovaných kolapsech a následných pokusech se zvednout.

Existují tři hlavní přičiny kolapsu u koní a ty může být obtížné odlišit. Kůň můžeme mít epileptické záchvaty nebo léze na mozku způsobující periodické abnormální aktivity. Bez ohledu na příčinu a generalizované záchvaty vedoucí ke ztrátě vědomí a zhroucení je třeba sledovat celkový stav koně. Dobrou známkou jsou pohyby hlavy, často rychlé a násilné, dále časté močení či slinění nebo rychlé pohyby očí. Záchvaty a náhlé kolapsy jsou obvykle spojeny s pre-záchvatovou fází a po vzniku záchvatové fáze se kůň zdá zmatený, slepý či mimo na několik minut. Někdy stav po takovém kolapsu může trvat i několik hodin. 

Epileptické stavy jsou způsobené elektrickou nebo chemickou  nerovnováhou v mozku a je třeba ji léčit léky. Koně pak často vyžadují celoživotní léčbu, jenž může snížit frekvenci záchvatů, ale nemusí ji úplně odstranit. Chcete-li diagnostikovat epilepsii nebo stav mozkové hmoty, měl by veterinář provést důkladné neurologické vyšetření, pohybovou zkoušku včetně rovnováhy a chůze se zavázanýma očima, schopnost měnit malé kruhy na ruce, přechod přes kavalety apod. Dále se testují nervy hlavy a obličeje, zrak, sluch, zvláštní pozornost by se měla věnovat svalofé atrofii, obličejové symetrii, tónu očních víček, pohyb uší a čelistí. Nakonec je třeba vyloučit strukturální poškození v mozku způsobené nádorem či zánětem kompresí mozkové tkáně formou CT (počítačovou tomografií) nebo MRCI scanem (scan mozku nebo EEG). 

Ačkoliv je vzácný, může se objevit absces mozku vytvářející závažné klinické příznaky. Ten je odstranitelný operací či antimikrobiální terapií. Toto ošetření vyžaduje podstoupení u skupiny odborníků - koňských internistů, jenž konzultují případ s radiology, neurology, neurochirurgy, koňskými chirurgy a anesteziology. Tito odborníci obvykle pracují ve fakultních nemocnicích nebo na univerzitních klinikách. 

Dalším důvodem vedoucím ke kolapsů může být narkolepsie, kdy kůň upadá z nedostatku spánku. Může se vzácně vyskytovat během tréninku, ale stává se spíše v klidové fázi v boxu nebo při držení nohy kováři. Postižení koně mají tendenci snižovat hlavu a krk až spadnou na kolena a doslova usínají na nohách. Obvykle se propudí až když padají, občas se zhroutí až na kolena nebo spadnou na hubu, což může způsobit úraz. 

Třetí a nejčastější příčinou je srdce. Inernista či veteriární kardiolog se snaží odhalit případný problém postihující srdeční frekvenci nebo rytmus. Je třeba řádně vyslechnout srdce stetoskopem a EKG. Je dobré koně připojit na Holter monitor zaznamenávající srdeční frekvenci 24 hodin denně. Pak se ověřuje záznam a hledají se případné abnormality. Například abnormální stahy mohou znamenat vážný problém. Vyšetřují se i koně na běžícím pásu v reálném čase a přepisuje záznam. Pečlivé naslouchání umožní veterináři odhalit případnou šelest. Zkušení internisti a kardiologové používají specializované ultrazvukové přístroje k počítačovému posouzení srdce a průtoku krve v něm.