Recenze knihy: Výcvik skokového koně od Ernesta Dillona

29.12.2012 12:00

Nakladatelství Brázda přineslo na náš trh novinku z oblasti jezdectví. Pod titulkem knihy se nabízel název: Tréninková příručka pro úspěšné parkúrové skákání na všech úrovních. "No co, když tak to založím do knihovny vedle braků typu Základy westernového ježdění nebo Jak chránit kopyta koní," řekla jsem si, pohodlně se usadila do křesla vedle praskajícího krbu s horkým čajem v ruce a začala číst tuto knihu.

Úvodního slova se ujmul přední britský parkurový jezdec, kterého jsem osobně znala - Ben Maher. Zmínil se, že Ernest psal knihu jednoduše a přímočaře a že kniha může pomoci každému jezdci, ať už soutěží na jakékoliv úrovni a nelze ji s potěšením nedoporučit. Kniha má celkem 191 stran a musím uznat, že jsem prvních 50 stran zhltla a velmi dobře se pobavila. Nečekejte kostrbaté vysvětlování, proč je trénink důležitý a jak je kůň citlivé stvoření. Ernest pojal první část knihy tak, jako by jste měli pocit, že vedle něj sedíte a příjemně konverzujete o koních. Dovoluji si malý úryvek z knihy:

Hodina "společenské konverzace"

Někteří jezdci hledají trenéra spíše pro společenský a přátelský pokec než pro vážný trénink. Čas od času na to přistoupí každý trenér. Tihle jezdci rádi probírají všechny klepy ze života místního parkuru. Kdo s kým randí, kdo a kolik zaplatil za nového koně, kdo co vyváděl na jezdeckém plese. Je to v pořádku, taky se opakovaně nechám do takových  "lekcí" zatáhnout, protože tak zůstávám v obraze a je to pohodlný únik od každodenní těžké práce. Tihle pseudojezci se častní spousty závodů a znají se "opravdu dobře" se všemi nejlepšími jezdci. Spíš než aby sami závodili, nechají na svém koni závodit někoho za sebe. "Jen aby měl nějaké zpestření!" Občas demonstrativně kulhají a chtějí tím říct:"Včera jsem spadl a týden nemohu jezdit." Je ale třeba podotknout, že se při kulhání promenádují v nejnovějších výstřelcích jezdecké módy. 

Velmi čtivě a lehce autor v první části knihy - trénink popisuje správný výběr a pořízení skokového koně (opět humorně rozdělé typy koňských handlířů a lá starý farmář, švihák Harry, Elegantní Sally nebo profesionální chovatel). Pak už kniha nabírá vážnější ráz a zabývá se kapitolami jako je práce s mladým koněm, základní drezurní práce až po zajímavé čtení v podobě hledání správné vzdálenosti pro odskok, související distance, skokové kombinace či skoková gymnastika. Zde popisuje skutečně dobré příklady, jak s koněm pracovat, čemu se vyhnout a nabízí rady či typy, jak postupovat dále tak, aby jste dokola nejezdili pidi parkury. Správně motivuje a zároveň radí na jaké chyby dávat při výcviku pozor. 

Druhá část knihy je věnována samotnému závodění s koněm. Logicky to vyplývá z dobrého tréninku a jezdcům na všech úrovních radí jak s koněm cestovat, jak si prohlídnout parkur, správně opracovat, přejet dobře základní kolo postaveného parkuru a jak postupovat při rozeskakování. 

Samotný závěr knihy pak popisuje vybavení pro koně a jezdce, výcvikové pomůcky, péče o skokového koně a zmínku o parkurových mitrech. Kniha je doplněna spoustou zajímavých fotografií, různými distancemi pro začínající i pokročilé parkurové koně a jezdce a také moty nejlepších britských jezdců. Například jezdec mezinárodního týmu a vedoucí trenér britského parkurového skákání Di Lampard říká:" Stále potřebuji pomáhat s ježděním. Když proježďuji, natož když skáču, pouze cítím, co můj kůň právě dělá. Potřebuji někoho na zemi, aby viděl, co kůň doopravdy dělá a aby mi to sdělil. Já si pak mohu tyto dvě věci spojit a začít se zlepšováním." Nebo manažer mezinárodního týmu UK Rob Hoekstra říká:" Je velmi důležité zapamatovat si základy. V jakémkoliv jezdeckém sportu je sed vším. Musíte mít správný sed, abyste byli schopni ovládat koně, přinutit ho jít vpřed, zastavit, zatočit doleva nebo doprava přesně v ten pravý okamžik. Sed je vším." Kniha je také doplněna dalšími zajímavými moudry, které jsem dopsala pod tento článek.

Tuto knihu mohu vřele doporučit nejen parkurovým jezdcům. Těžit z ní totiž může i rekreační jezdec a čtení v ní občas připomíná když čtete Herriota. Pobavíte se, příjemně si počtete a dozvíte se spoustu nových věcí. Tato kniha nově zaujímá čestné místo vedle Skokového ježdění od Anthonyho Paalmana.  

Obrázek

—————

Zpět


Ulejváci nevyhrávají. Vítězové se neulejvají.

Vyhrát neznamená vše, ale prohrát neznamená nic.

Kupte si koně, na kterém dokážete jezdit.

Úspěch je myšlenková hra.

Existují tři typy jezdců: ti, kteří něco dělají ze své vůle, ti, kteří nechávají věcem volný průběh a ti, co se diví, co se to k čertu stalo. 

Všichni nejlepší jezdci nevlastní ty nejlepší koně, ale jen ty nejlépe trénované. 

Čím usilovněji pracujete, tím většího štěstí dosáhnete. 

Vyhraďte si na něco tři roky, bude to trvat mnohem kratší dobu. Dejte si limit šest měsíců a nikdy to nesplníte.